„V roce 1970 byli všichni hubení.“
Často slýchávám, že velké potravinářské korporace dávají do průmyslově zpracovaných potravin malá „kurvítka“, která nás nutí jíst víc a častěji. A díky tomu prý nemáme šanci se jakkoliv bránit. Ať uděláme cokoliv, budeme přibírat.
A v zásadě s tím souhlasím. Tím, že vyrábějí super chuťově nahuštěné potraviny, které jsou navíc ve finále ještě levnější než běžně vypěstovaná zelenina a ovoce, vytvářejí ideální prostředí pro bobtnání tvých tukových polštářů. Je taky pravda, že dnes nemáš šanci ani natankovat auto, aniž bys neskončil(a) s párkem či sladkostí v ruce. Ze všech stran se na nás hrne jídlo – ve formě reklamy nebo přímého „ohrožení“. 🙂
Realitou je, že většina z nás jí v průměru o 1000 kalorií denně víc než lidé v roce 1970, a navíc se s příchodem digitalizace a technologií méně hýbeme. I když máme více posiloven a kvalitnější informace o výživě než kdykoliv předtím, problém se naopak stále prohlubuje.
A pohybem nemyslím jen cvičení. Chybí nám ten přirozený celodenní pohyb – vyjít si schody, dojít si nakoupit, dojít do práce, dojít si za kolegou v kanceláři. Dojít! 🙂
Můžeš namítnout, že roli hraje i stres – akutní nebo chronický. Určitě ano. Ale v první řadě je potřeba řešit základní věc: spalovat za den víc kalorií, než sníš. Chápu, že emoční přejídání může tvoji snahu sabotovat, ale o tom si povíme jindy.
Dokonce i psi a kočky přibírají. A nemyslím si, že je to jen kvůli stresu, inzulínu nebo průmyslově zpracovanému jídlu. Ještě než obviníme korporace a dnešní dobu, zkus zjistit, kolik toho denně nachodíš. Klidně pomocí krokoměru v telefonu. Kolik to je? 2000, 5000, 8000 kroků denně? A kolik je vlastně dost?
Mluví se o magické hranici 10 000 kroků denně. Fajn. Ale pokud teď chodíš 2000, bude obrovský rozdíl, jak se budeš cítit a kolik kalorií spálíš, když začneš chodit 5000 kroků. Za mě neexistuje žádné „správné“ číslo. Buď chodíš víc, nebo míň než předtím.
Jo, mám i klienty, kteří toho kvůli práci nebo dopravě moc nenachodí. Snaží se to dohnat cvičením 2–3× týdně. Ale upřímně – nemusí to přinést velký efekt. Co ale u nich funguje skvěle, je výměna polotovarů za opravdové jídlo nebo snížení porcí. A co si budem – je mnohem jednodušší nesníst 500 kalorií, než je vyběhat nebo vycvičit.
Moje heslo, které razím už roky, je: „Žrádlo nepřecvičíš“ – a pořád si za tím stojím!
Aby nedošlo k nedorozumění – jsem naprosto pro cvičení! Více energie, lepší nálada, větší síla, více svalů, silnější kosti… Ale hubnutí? To se většinou děje v kuchyni a během celodenního pohybu.
Tak zas příště.
