Možná tě to překvapí, ale ta nejdůležitější věc, kterou potřebuješ mít, než začneš žít zdravě, není nic, co si můžeš koupit.
Permice do fitka, doplňky stravy, sportovní oblečení, nákup „zdravých“ potravin… to všechno přichází až ve druhém kroku.
Zkusím na to jít od konce.
S čím do toho vlastně jdeš?
V 90 % případů je to něco, co tě bolí nebo trápí. Můžou to být bolesti zad, pohybová omezení, zdravotní potíže, nepříjemný vnitřní pocit, nebo třeba jen nespokojenost s tím, co vidíš v zrcadle. Vyber si.
Všechny tyto důvody mají společného jedno – jsou to projevy negativní motivace. Tedy motivace poháněné nespokojeností nebo bolestí.
A nebudu lhát – tohle je silný motor. Dokáže tě nakopnout k parádním výsledkům. Ale jen do chvíle, než ten problém zmizí. Ve chvíli, kdy se budeš cítit lépe, kdy bolest ustoupí a v zrcadle uvidíš změnu, motivace začne mizet. Protože ztratí palivo.
A co pak?
Kde vezmeš sílu pokračovat?
Když už nebudeš mít sebe na prvním místě, pomalu, ale jistě se začneš vracet na začátek. Možná to nepřijde hned. Možná vydržíš rok, dva – díky setrvačnosti, dobrému kolektivu nebo podpoře okolí. Ale pak přijde život. Změna práce. Vztahové problémy. Stěhování. Krize.
A pokud v sobě nemáš pevně zakořeněný postoj, že ty jsi vždycky na prvním místě, tak tě to dřív nebo později semele.
Proto ta nejdůležitější věc, kterou potřebuješ ještě předtím, než začneš žít zdravě, je uvědomění, že tohle je tvoje tělo a neseš za něj plnou odpovědnost.
Je to to nejdůležitější, co na tomhle světě máš. Bez něj tu nebudeš.
A dokud pro tebe nebude prioritou minimálně stejně důležitou, jako jsou tvoje děti nebo nejbližší člověk ve tvém životě, nic se ve výsledku trvale nezmění.
Když odstartuješ s touhle výbavou, máš vyhráno.
Tak zas příště. 🙂
Sám jsem musel
jít do sebe
Kuba Milý je zakladatel soukromého gymu Jdidosebe a tvůrce jeho programů. Táta dvou dětí, sedm let strávil v korporátu a dnes vede vlastní firmu, takže přesně ví, jak se cítí klienti, kteří k němu chodí. Tou cílovkou kdysi sám byl. Ještě před 10 lety byl ukázkou toho, jak by to vypadat nemělo. Tvrdé kulturistické diety, trénink bez ohledu na zdraví, žádná sebereflexe. Snažil se hnát všechno do extrému, a prostě to nefungovalo.
Začátkem roku 2017 to vyvrcholilo. Postihla ho částečná paralýza celého těla a 14 dní ho dávali dohromady na JIPce. Tehdy mu došlo, že tenhle styl není dlouhodobě udržitelný. Pomohly mu špičky ve svých oborech, ale hlavně musel makat on sám. Z toho vznikla metodika, která pomáhá lidem najít cestu k lepšímu životnímu stylu nenásilnou formou. Dnes ji předává členům v programech, aby jejich tělo drželo krok s jejich životem.
