Dneska rozebereme několik nejběžnějších typů diet – co mají všechny společného a proč vlastně (ne)fungují. Pokud je už znáš a zajímají tě hlavně důvody, klidně přeskoč na poslední část.
Přerušovaný půst (intermittent fasting) zahrnuje střídání období půstu a období jídla. Nejčastější varianty jsou 16/8 metoda (16 hodin půst a 8 hodin jídlo) a 5:2 dieta (5 dní normální stravování a 2 dny s omezeným příjmem kalorií, cca 500–600 kcal). Upřímně bych radši, kdyby to bylo obráceně – 5 dní jíst trochu méně a 2 dny víc.
Keto dieta je založená na nízkém příjmu sacharidů a vysokém příjmu tuků, což tělo přepíná do ketózy. Jen pro info: být v ketóze pro hubnutí nepotřebuješ.
Rostlinná strava se zaměřuje na konzumaci ovoce, zeleniny, luštěnin, ořechů a semen a často minimalizuje nebo úplně vylučuje živočišné produkty.
Paleo dieta se inspiruje stravovacími návyky našich předků z doby paleolitu. Patří sem maso, ryby, ovoce, zelenina, ořechy a semena, ale vynechávají se zpracované potraviny, obiloviny a mléčné výrobky.
Carnivore dieta je extrémní nízkosacharidová dieta, která zahrnuje jen maso, ryby, vejce a některé mléčné výrobky. Vylučuje všechny rostlinné potraviny.
Dělená strava staví na principu oddělování hlavních makroživin, hlavně bílkovin a sacharidů, v domnění, že se pak budou lépe trávit.
Existuje samozřejmě mnoho dalších diet, ale tyhle jsou u nás nejznámější.
Víš, proč fungují? Kvůli příběhu, který se kolem nich vytvořil. Každá dieta má nějaký „revoluční“ princip, který ti dá novou naději, že tentokrát to vyjde. Díky tomu získáš sílu a vůli na nějakou dobu omezit jídlo. A díky tomu vytvoříš kalorický deficit, který ti pomůže shodit nějaká ta kila. Ten pravý důvod ale není v principu diety, ale v tom, že prostě jíš méně než předtím.
A proč nefungují? V dlouhodobém měřítku je při hubnutí nejdůležitější jednoduchost a udržitelnost. A právě s tím má většina lidí u těchto diet velký problém. Proto si vždy pokládám otázku: „Jsem schopný takto jíst do konce života?“ Pokud ne, Houstone, máme problém.
Cílem je být v kalorickém deficitu a zároveň to mít jednoduché a udržitelné. Bez pocitu viny, nesmyslných omezení a bez zbytečných teorií a dogmat. A taky by to mělo zohlednit svět, ve kterém žiješ – v létě buřty z ohně, v zimě Vánoce a fakt, že jsme pivní národ. Tohle nesmažem – a taky není důvod.
Proto jsem vytvořil program Jdidosebe, ve kterém si můžeš flexibilně vytvořit svůj vlastní systém, který ti bude vyhovovat. Systém by tu měl být pro tebe, ne ty pro něj.
Tak zas příště.
Sám jsem musel
jít do sebe
Kuba Milý je zakladatel soukromého gymu Jdidosebe a tvůrce jeho programů. Táta dvou dětí, sedm let strávil v korporátu a dnes vede vlastní firmu, takže přesně ví, jak se cítí klienti, kteří k němu chodí. Tou cílovkou kdysi sám byl. Ještě před 10 lety byl ukázkou toho, jak by to vypadat nemělo. Tvrdé kulturistické diety, trénink bez ohledu na zdraví, žádná sebereflexe. Snažil se hnát všechno do extrému, a prostě to nefungovalo.
Začátkem roku 2017 to vyvrcholilo. Postihla ho částečná paralýza celého těla a 14 dní ho dávali dohromady na JIPce. Tehdy mu došlo, že tenhle styl není dlouhodobě udržitelný. Pomohly mu špičky ve svých oborech, ale hlavně musel makat on sám. Z toho vznikla metodika, která pomáhá lidem najít cestu k lepšímu životnímu stylu nenásilnou formou. Dnes ji předává členům v programech, aby jejich tělo drželo krok s jejich životem.
