Proč se přejídám a co s tím. Zdravý vztah k jídlu bez zákazů

Jídlo je součástí našich životů každý den. Dává nám energii, radost, ale někdy způsobuje i výčitky. Na první pohled můžeme mít normální stravovací návyky, ale pod povrchem se často skrývají vzorce chování, které náš vztah k jídlu komplikují. Možná se přejídáš, aniž bys věděl proč. Možná sáhneš po jídle vždy, když jsi ve stresu, smutku nebo únavě.

Jak vypadá zdravý vztah k jídlu

Existuje jednoduché vodítko: pokud je vaše strava spojená s negativními emocemi nebo s uklidňováním nervového systému, pravděpodobně nemáte dobrý vztah k jídlu. Jídlo by mělo živit, dávat živiny, ne sloužit jako antidepresivum.

Existují dva póly:

Pól bolesti: „Je mi špatně, dám si jídlo, je mi líp.“, kompulzivní, musím, je to potřeba

Pól hojnosti: „Je mi dobře a pro radost si udělám radost navíc.“, benevolentní, dá se vypustit

V momentě, kdy používáme jídlo v mechanismu bolest → jídlo → úleva, začíná nezdravý vztah ke stravování.

A není divu, všude na nás svítí billboardy, všechny reklamy cílí na emoce. Jídlo = radost, veselí, uvolnění, zábava. Kdyby se takhle propagovaly drogy, společnost by to zavrhla. U jídla a alkoholu je to běžné.

Dopřání si vs. přejídání

Rozdíl je o kontrole. U dopřání mám kontrolu, vím, co dělám, dělám to vědomě, i s důsledky. U přejídání mě to ovládá, pohltí. Něco se děje, blik, sedím s plným žaludkem, je mi špatně a přicházejí výčitky.

Spouštěče přejídání

Spouštěčem může být:

• konkrétní člověk (klasika: návštěva babičky)
• konkrétní místo (kuchyňka v kanceláři)
• konkrétní situace (hádka, oslava, narozeniny)

Aktivuje to program z dětství nebo dospívání. Program říká: „Teď můžeš, teď je to dovoleno.“

Nejhorší je bojovat proti neviditelnému nepříteli. Když si tento program zvědomíte, „aha, teď se mi zapnul program“, a zeptáte se sami sebe „mám fyzicky hlad?“, programu seberete moc.

Stres, kortizol a trávení

Kortizol mobilizuje energii pro boj. V přírodě = lov nebo útěk. Tělo přesune krev do svalů, aby podalo výkon. Trávení je v tu chvíli sekundární činnost.

Při chronickém stresu tělo neustále stojí v módu boje. Není připravené trávit. Vy jíte a měli byste být v klidu, uvolnění, žvýkat, a děje se přesný opak.

Jak poznat emoční jedení

Velmi jednoduché: zeptejte se, jestli je jídlo spojené s emocí. Pokud je tam úleva, radost, bolest, pokud emoce mění váš stav zásadně, pak je to ono.

Kolotoč výčitek a přísnosti

Většinou je to kompulzivní reakce bez přípravy. Jeden den nával motivace, jdu do extrémní verze, chci výsledky hned. Obrovská energie, ale za pár dní se vybije. Přichází rozčarování. „Dal jsem do toho tolik a nic se nestalo.“ Pozice oběti.

Pak si dáme jídlo, protože to stejně nemá smysl. A pak znovu motivace, znovu extrém, znovu pád. Léta v jedné smyčce.

Klíč: dostat se na 50 %. Ne 0 nebo 100. Pomalost, vědomý přístup, systematičnost.

V mé aplikaci se výsledky hubnutí vyhodnocují až po dvou týdnech konzistentní práce. Staňte se farmářem, zasejte, počkejte na výhonky, postupně rosťte. Ne lovec, který hodí oštěp a hned přinese.

Když už k přejedení došlo

Stalo se. Je to pryč. Jediné, co teď pomůže, je laskavost a soucit. Ne bičování, ne hladovka jako trest.

Co dělat:

• Lehčí jídla, sauna, jdi si zacvičit, ale pro radost
• Vyhodnoť, co situaci předcházelo, jaký kontext, jak se ti to stalo
• Zeptej se: „Co musím udělat jinak, aby se to nedělo znovu?“

Zítra je nový den. Nový pokus.

Prevence místo reakce

Místo řešení konkrétní situace přemýšlejte, proč máte permanentně baterku na 20 % a ne na 50–60. Jak je poskládaný váš život? Co vás zdrojuje? Co vás baví?

Zkuste si napsat seznam věcí, které děláte pro sebe, věci, které vás nabíjejí, ne povinnosti. Pokud ten seznam je krátký, je dost pravděpodobné, že se do stresových situací budete dostávat dál.

Návyk je možné přerůst, ale otisk zůstane

Záleží, kdy se návyk vytvořil. Čím dřív, tím těžší se ho zbavit. Možná je lepší ho přijmout jako strategii, která vás kdysi chránila. Mít s ní soucit. „Tahle strategie mi pomáhala doteď. Teď už mi neslouží. Volím jinou.“

Když tělo poprvé zažije, že situace jde vyřešit jinak, máte vyhráno. Další pokusy jsou snazší a snazší. Otisk ale zůstane do konce života.

Zakázaná jídla? Nezakazujte si je

Nejjednodušší cesta: přestaňte si jídla zakazovat. Zakázané ovoce chutná nejlíp.

Lidé si zakazují, začnou jíst zdravě, pak si jednou dají, a zjistí, že jim to ani nechutná tak, jak chutnalo dřív.

V aplikaci Jdi do sebe používám pravidlo 80/20: 80 % zdravého, 20 % toho ostatního. Jezte to bez výčitek. Pokud 6 dní v týdnu jíte super a 1–2× za týden si dáte něco bokem, je z týdne 90 % super, nic se nestane.

První krok

Sejměte tlak. Nemusíte si na sebe ušít bič. Naopak, povolte se, vytvořte kapacitu na to, aby se situace přejídání vůbec nestávaly.

A nebuďte v tom sami. Sdílejte to s někým blízkým. Pokud potřebujete odbornou pomoc, jsem tady. Aplikace Jdi do sebe, individuální coaching nebo program Jdi do sebe naplno na Floře v Praze.